pondělí 27. října 2014

RECENZE: Pavučina lží

Název: Pavučina lží (pz.: můžete znát pod názvem Anatomie lži)
Autor: Dan Brown
Originální název: Deception Point
Původní vydání originálu: 2001
Vydání u nás: 2005
Překlad: Blanka Petáková
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 536
Žánr: thriller, napínavé, akční
Anotace: Rachel Sextonová, zkušená analytička a dcera prezidentova volebního soupeře Sextona, má na osobní prezidentův rozkaz odletět do Arktidy, kde NASA učinila fenomenální objev. V miliony let starém meteoritu nalezla zkameněliny živočichů, důkaz mimozemského života. Za polární kruh je povolán i populární oceánský biolog Tolland, ale pocit triumfu brzy začíná ustupovat pocitu ohrožení. Na skupinku vědců zaútočí vraždící komando. Rachel s Tollandem sice krkolomně uniknou na Tollandovu loď kotvící uprostřed hejna žraloků, ale zdaleka ještě nemají vyhráno. Neznámí útočníci ze všech sil se snaží je umlčet. Bylo by snad možné, aby objev, který by mohl převrátit základy historie vesmíru, byl jen mistrně zkonstruovaný podvrh?
A zatímco zoufale bojují o život, ve Washingtonu propuká neméně litý boj o mocenské pozice. Senátor Sexton je ochoten udělat cokoli, třeba i obětovat vlastní dceru, jen aby usedl do prezidentského křesla.



První věta:
Krajina okolo severního pólu je Bohem zapomenuté místo, kde smrt přichází v mnoha nejrůznějších podobách.



O autorovi:
Dan Brown je autor, jehož knihy se na pultech knihkupectví rozhodně dlouho neohřejí. Na to se v nich příliš znepokojujícím způsobem mísí realita s fantazií. Zejména jeho román Šifra mistra Leonarda, příběh smrtícího tajemství svatého grálu, vzbudil nadšený ohlas po celém světě. Není tedy divu, že jeho autor dnes učí jiné, své studenty na Philips Exeter Academy, jak správně, poutavě a skvěle psát. Se svou ženou žije v Nové Anglii.



Děj...
Rachel Sextonová, dcera senátora Sextona, který usiluje o post prezidenta, je na prezidentův rozkaz nucena odcestovat na Arktidu, aniž by věděla o co vlastně jde. Tam se dozvídá o úžasném objevu. NASA objevila velmi starý meteorit, na kterém jsou zkameněliny živočichů - důkaz, že ve vesmíru je život. Tenhle objev by mohl prezidentu Herneymu pomoct při získání voličů pro další volby. Jenže návštěva Arktidy se stává dosti nebezpečnou. Na Rachel a několik vědců někdo zaútočí a pokusí se je zabít. To ale teprve začátek! Úžasný objev by nemusel být praví...



Dojmy...
Tuhle knihu jsem četla na doporučení, protože už jsem si strašně dlouho chtěla nějakou od Dana Browna přečíst. Plánovala jsem, že začnu Šifrou mistra Leonarda, kterou jsem si pořídila, ale pořád jsem se k ní nějak nemohla dostat. Jenže pak mi jeden skvělý člověk doporučil a zároveň i půjčil tuhle knihu. Tak jsem si teda řekla proč nezačít Pavučinou lží, o které jsem jen tak mimochodem do té doby vůbec nevěděla (jsem to ale ostuda). No a tak jsem začala číst. Nejdřív jsem měla pocit, že mě to nebude moc bavit, protože jsem zjistila, že je v knize hodně politiky a té se já snažím vyhýbat jak jen to jde. Politika je něco, co budu asi vždycky nenávidět a kritizovat ( :D ). Ale nic obrátíme list.

Jak už jsem jasně řekla, v knize je hodně politiky, ale takovým důležitějším tématem, na které se kniha zaměřuje je NASA a meteorit, který objevila. Jenže ten meteorit není jen tak ledajaký. Je k něm, nebo spíš na něm, ukrytý důkaz o tom, že ve vesmíru existuje život. Všechny to samozřejmě překvapí a radují se z takového objevu, ovšem vše se před zveřejněním musí řádně prozkoumat. A tímto se dostávám k jedné s hlavních postav knihy, a to Rachel Sextonové, dceři senátora Sextona, který bojuje s nynějším prezidentem Spojených států ve volbách a právě o post prezidenta. Rachel má tomu všemu dodat věrohodnost a vdechnou objevu 'život'...

Od samotné knihy jsem zpočátku ani nevěděla co čekat a byla jsem velice zvědavá. Po pár stránkách jsem se do knihy začetla a měla sem velký problém se od ní hned po prvním začtení odtrhnout (a věřím tomu, že nebýt školy, tak bych jí četla až do rána). Před Danem Brownem opravdu smekám, protože tahle kniha byla tam neskutečně nepředvídatelná, napínavá a propracovaná, že to ani nejde všechno popsat abych na něco nezapomněla (což já určitě zapomenu). O téhle knize bych nejradši mluvila hodiny ale přitom bych vlastně vůbec nevěděla co říct a těžce hledala ta správná slova. Myslím, že jsem udělala dobře, když jsem poslechla a přečetla si tuhle knihu dřív než Šifru mistra Leonarda, kterou se teď ale docela bojím začít číst, protože mám strach že mě zklame a nebudu s ní mít takový zážitek jako z Pavučiny lží.



Závěr...
Myslím, že z mých slov (ať už smysl dávají nebo ne) jste určitě pochopili, že se mi kniha hodně líbila a udělala na mě obrovský dojem. Rozhodně jí mockrát doporučuju všem, kteří ji ještě nečetli a vy, kteří chcete začít s něčím od Browna ale nevíte do které knihy se pustit nejdřív, myslím, že Pavučina lží je dobrá volba!



HODNOCENÍ:  



U čtení jsem nic neposlouchala. 


Flexi

Žádné komentáře:

Okomentovat

Prosím, nepoužívejte možnost Anonymní. Špatně se v tom potom vyznám, díky :)