úterý 31. prosince 2013

Moje knihovnička :)

Jak jsem si všimla, většina přidává na blogy aktuální fotky knihovničky a tak jsme se rozhodla Vám tu svojí také konečně ukázat. Nemám tam nijak extra moc knížek a chybí mi dost těch, co by chybět neměli, ale co se dá dělat i tak jsem neskutečně ráda i za ty, které už mám. :) Tak se pustíme do toho a nebudu se tu zbytečně vykecávat, protože už tak bude ten článek dost dlouhý :D...
PS: omlouvám se za kvalitu fotek, fotila sem to mobilem 



Celá moje knihovnička
Nemám to nijak seřazené podle žánrů nebo tak. Akorát se snažím dávat série k sobě. Mě osobně se to tak nějak líbí víc, když to není podle žánrů, barev a kdo ví čeho ještě. Prostě kde je místo, tam to dám. Jinak takové ty moje nejoblíbenější mám všechny pohromadě v jedno poličce. Nejspíš asi uhádnete, která to je :)
Určitě jste si všimli, že v první poličce (té nejmenší) jsou nějaké deníky nebo tak. Knihy se tam nevlezou, takže jsem se rozhodla dát si tam deníky, které mám popsané různými příběhy, básničkami, povídkami a kdo ví čím ještě :D Hned vedle je polička s cédéčkama. Jsou to hlavně cédéčka mých oblíbených kapel, ale i pár takových, které prostě není kam jinam dát. Pod touhle poličkou je polička s různými papíry k počítači a tak :)


Moje TOP polička (první polička)
V téhle poličce mám všechny svoje oblíbené knížky (většinou série), teda až na Inkoustovou sérii, ta se nikam jinak nevleze... Vezmeme to pěkně z leva do prava a pak shora dolů. :)
Takže jako první je série Křišťály moci od Michaeli Burdové. Tu naprosto miluju, je to moje srdcovka a vždycky se jí zastanu. Právě tahle série mě přivedla ke čtení jako takovému a taky k fantasy :)
Jako další je série Syn pekel od stejné autorky jako Křišťály moci. Ta už byla o něco slabší, ale nebyla špatná. Tři díly Percyho Jacksona od Ricka Riordana mám od nakladatelství Fragment jako recenzní výtisky. Moc se mi to líbilo, musím si ještě pořídit ty dva zbývající díly. No a samozřejmě nesmí chybět ani série série Hunger Games od Suzanne Collinsové. Ta série je naprosto úžasná. Tři díly Nástrojů smrti od Cassandry Clareové. První dva sem dostala na narozeniny a ten třetí na Vánoce. Následuje Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti od Ransoma Riggse, který mám teď rozečtený a také jsme ho dostala na Vánoce. Teď se přesuneme na horní radu. Určitě jste si všimli Erebosu od U. Poznanski, který jsem nedávno dočetla. Nad ním jsou nějaké záložky a tak. Pod ním pak takové to šedé je fotokniha s fotkami mé bývalé třídy ze základky. První díl Deliria od Lauren Oliver, k zakoupení dalších zatím nějak nedošlo, ale určitě si je chci pořídit. No a pak už zmiňovaná Inkoustová série od Cornelii Funkeové. To sem četla jen první dál a chybí mi kousek dočíst z druhého dílu.


Druhá polička

Ve druhé poličce mám hodně upířin. Jako třeba první dva díly série Říše temnot od L. J. Smith, od které mám i prvních pět dílů Upířích deníku, které jsem ještě nečetla všechny (jen 1. a 2. díl) a měla sem v plánu je přečíst přes Vánoce. No... ukázalo se, že můj plán se neuskuteční :D tak asi jindy. Další jsou první dva díly série Krásní mrtví od Eden Maguire, které jsem vyhrála v soutěži u NikaRoovy. Byla to tuším jedna z mých prvních výher. Ten kdo stojí v koutě od Stephena Chboskyho je opravdu velmi silná kniha a nelituju, že jí v knihovničce mám, i když si mě zas až tak úplně nezískala jako většinu z Vás. Další je první díl Horory na dobrou noc od Anthonyho Horowitze a druhý díl, Horory na dobrou noc 2, je hned nad Upířími deníky a dostala jsme jí na Vánoce od kamarádky :). Jako další je dvojjazyční kniha Fantastické příběhy  od Edgara Allana Poeho. Je to vlastně kniha kdy na jedné straně je příběh psaný anglicky a na druhé česky. Musím se přiznat, že jsme zatím četla jen jednu stránku :D To bude asi tím, že je tam angličtina a tu já nemám příliš v oblibě. Další je Prokletí ohně od české spisovatelky Martiny Wolfové. Takhle kniha se mi opravdu hodně líbila a někdy bych si jí chtěla určitě zase přečíst. Knihy, které jsou naležato nemám kam jinam dát a tak sou taky v mojí knihovničce. Jen je tak proletím: Daršivská čarodějnice, Tajemství Gobelínu, Čarodějka šestého měsíce, Dívčí parta o prázdninách, Dívka z ohněm atd.... (četla jsem jen Dívku z ohněm).


Třetí polička
Ve třetí poličce je to opět takový miš maš. Zvrácené myšlenky od Andreji Kane to je můj první recenzní výtisk od Fragmentu a celkově taky. Takže můj úplně první recenzní výtisk v dějinách :D. Jako další je Monument 14 od Emmy Laybourne. Tohle je prostě skvělý příběh :) Pokud jsem si všimli toho bílého mezi Monumentem a Smečkou tak to je novela ke Smečce, Temné dny od Andreji Cremerové. Následuje celá série Smečka od již zmíněné autorky. Série se mi moc líbila. Pro milovníky vlků perfektní, doporučuju ;). Dračí brána od Jenny-Mai Nyuen mě hodně zaujala svou obálku, ale děj mě nijak výrazně nenadchl. Chvíle před koncem od Lauren Oliver mě zaujala svým námětem a po přečtení Deliria a oblíbení si autorčin styl psaná musela být kniha moje. Moc se mi líbila. První díl Narnie - Čarodějův synovec od C. S. Lewise mám z antikvariátu a bylo to takové hezké pohádkové čtení, které nesmí v knihovničce chybět, i když mám jen první díl. Tři díly Hraničářova učně (2., 3. a 9. díl) od Johna Flanagana. Zbývající díly jsem měla půjčené od kamarádky. Kurz tvůrčího psaní od Jincy Willettové mám rozečtený, ale netuším kdy ho dočtu. také ty byla jedna z výher v soutěži. Jak mi pan Darcy zlomil srdce od Beth Pattillové jsem také začala číst, ale nějak jí nemůžu dočíst. Tohle je moje úplně první výhra;) No, už jen proto že je to výhra se to ale i přesto pokusím dočíst. Nejspíš to chce jen tu správnou náladu :)
Další knihou je Duše existence od Veroniky Burgerové. Tuhle knihu napsala moje kamarádka a jsem ráda, že je v mé knihovničce. Je to jedna ze dvou knih co mám podepsané :D Můří deníky od Rachel Kleinové. Ty mi moc nesedli.


Čtvrtá polička (naučná literatura)


Tuhle Vám sem dávám spíš jen tak (rozhodla jsem se napsat nejdelší článek na světe a unudit Vás k smrti :D ). Jsou to všechno atlasy, různé encylkopedie, knihy o kreslení, psaní, pravopise atd. Však to znáte.. učení :D






To je všechno. Doufám, že jsme Vám svou knihovničku představila dobře, i když vím, že jsem se moc vykecávala. Příští rok Vám na Silvestra třeba opět udělám nějaké takové shrnutí knihovničky, aby jste porovnali a tak. :)

Flexi

Recenze: Erebos - Počítačová hra, která tě sleduje

Název: Erebos - Počítačová hra, která tě sleduje
Autor: Ursula Poznanski
Originální název: Erebos
Původní vydání originálu: 2010
Vydání u nás: 2013
Překlad: Karolína Kousalová
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 320
Žánr: fantasy, sci-fi, horory, akční, dobrodružné, napínavé
Anotace: Na jedné londýnské škole si mezi sebou žáci začnou předávat podivné balíčky, jeden se nakonec dostane i ke zvědavému Nickovi. V balíčku je DVD s počítačovou hrou. Hrou napínavou, a hlavně velmi inteligentní. Proč o ní ale nikdo nesmí mluvit a hráči musí dodržovat přísná pravidla? Pokud neposlouchají nebo se znelíbí poslovi se žlutýma očima, čeká je trest. Na druhou stranu jim hra dokáže splnit i ta nejtajnější přání. Jak je ale možné, že hra o každém všechno ví a neuděluje hráčům úkoly jen ve hře, ale i v realitě? Co hra vlastně chce? A jak ji může Nick zastavit?


První věta:
Tři hodiny a deset minut a Colin pořád nikde.


O autorce:
Narodila se 30. října 1968 ve Vídni. Po střední škole studovala japonštinu, žurnalistiku, právo a divadelní vědu. V roce 2000 vyhlásila Rakouská televize ORF soutěž pro scénáristy, do které se zapojila. Soutěž sice nevyhrála, ale svůj rukopis poslala několika nakladatelům.
Za dva roky jí vyšla první kniha a tak od roku 2003 vydává knihy a sama na otázku odkdy píše odpovídá ,,odjakživa. Sice to není tak docela pravda, ale prostě ti zní správně. Popravdě bych řekla, že psát jsem opravdu chtěla vždy, jen jsem neměla chuť vzít do ruky papír.''


Děj...
Šestnáctiletý Nick Dunmore žije v Londýně a chodí do školy jako každý jiný. Jenže ve škole se začne něco
dít. Děti si tam předávají balíčky a vše udržují v tajnosti. Nemluví o tom, protože nemůžou. Nickovi to všechno vrtá hlavou a snaží se přijít co je v balíčku. Až jednoho dne i on jeden dostane. Předtím ale musí zodpovědět pár otázek a slíbit, že o tom z nikým nebude mluvit... Když Nick zjistí, že jde o hru jménem Erebos, neváhá a začne ji hrát. Ovšem hra je inteligentnější než se zdá. O každém hráči všechno ví a zadává úkoly nejen v samotné hře, ale i v realitě... Nick nakonec zjišťuje, že nejlepší bude se hry zbavit.


Dojmy...
Abych řekla pravdu od knihy jsem toho nejdřív moc neočekávala. Nečetla jsem si žádné recenze nebo názory ostatních, vlastně ani anotaci, jen jsem tak zhruba asi věděla o co jde a to mi stačilo. Jenomže jakmile jsem přečetla prvních pár stránek a následně kapitol, všechno se to otočilo a já si říkala: ,Tak tohle bude nakonec velmi dobré čtení.' A taky že bylo.

V knize vystupuje hlavní hrdina Nick Dunmore, kterého jsem si skoro hned oblíbila. Byl to takový ten obyčejný kluk, který je zvědavý a chce hrát hru, která koluje po škole. Bylo to psané hodně reálně, i když to bylo nejspíš hodně i tím námětem. Počítačová hra, která sleduje své hráče i ve skutečnosti, závislost na hře a nutnost hrát stále dál a dál. Hlavně to poslední mi přijde hodně reálné.
Hodně, a to se musím přiznat, se mi líbilo popisování hry jako takové. Jakoby hlavní hrdina nebyl Nick, ale
jeho postava za kterou hrál. Přišlo mi to jako hodně dobrý nápad to takhle napsat. Přece jen se do toho člověk pak lépe vžije a co si budeme povídat, je to i příjemné oživení děje.

Musím uznat, že autorka mě opravdu hodně překvapila. Příběh byl promyšlený do nejmenších detailů a ke konci už jsem jen zírala jak se to všechno vyvíjí. Klobouk dolů. Já vím, opakuju pořád dokola jedno a to samé, ale to prostě jinak nejde. Musím říct, že to bylo úžasné čtení plné dobrodružství, akce a rozhodně se u toho člověk nenudí. Není to otřepané a je to prostě něco úplně nového.

Také se mi moc líbí ta obálka. Jistě všichni (nebo aspoň většina) víte, že kniha byla vydaná podruhé. První obálka je taková červená s okem a tak. Abych řekla pravdu, nejdřív se mi líbila víc ta první, ale když jsem jí viděla naživo, už mi nepřišla tak úžasná. Každopádně obě mají něco do sebe a obě se mi moc líbí. Ta první má takovou zvláštní, jakoby drsnou obálku nebo jak bych to řekla. Ovšem na obálce u druhého vydání se mi zase líbí to oko. Takové tajemné a rudé, jakoby přímo vábilo ke čtení


Závěr...
Čtení téhle knihy bylo jedno velké dobrodružství. Je to příběh, který vás vtáhne a nepustí, dokud neobrátíte poslední stránku a neřeknete si: On už je konec? Proč to nebylo delší? Opravdu moc moc moc doporučuju těm co ještě nečetli. Určitě nebudete zklamaní. Každý si tak přijde na své. Napětí, akce, dobrodružství, svět hry a jejích hráčů, taky nějaký ten románek, no prostě všechno.


HODNOCENÍ: 



U čtení jsem nic neposlouchala!
(ale u psaní recenze jsem poslouchala):



Zdroj informací o autorce: http://www.databazeknih.cz
Mockrát děkuji nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete zakoupit zde.

Flexi

neděle 29. prosince 2013

Posuď knihu podle obalu (4)


Jak jsem říkala, znovu budu přidávat nedělní meme pořádané Syki. Jde o to ohodnotit obálku nějaké knihy. tentokrát jsme vybrala...


Název knihy: Monument 14 - nebe v plamenech
Autor: Emmy Laybourne 
Datum vydání: 6. 11. 2013 
Anotace:  Většina dětí se v zoufalé snaze vydala opraveným autobusem  na letiště v Denveru. Doufající, že se tam setkají se svými rodiči, budou odvezeni do bezpečí a zachrání svého umírajícího přítele. Ale svět venku je temný a zaplavený nebezpečnými chemikáliemi, které mění lidi v krvežíznivá monstra, a ne všechny děti jsou ochotné nastoupit do autobusu. V útočišti, jež bylo již jednou narušeno, se snaží zbývající děti obnovit přátelství. Ale pokud se máte rozhodnout mezi životem a smrtí, láskou a nenávistí, komu můžete doopravdy věřit?


Můj názor: Jelikož vím, jak první díl dopadl a v tomhle díle, jak už anotace říká, jde o cestování autobusem, obálka se mi k tomu opravdu hodí. Autobus taky vypadá, že není zrovna v dobrém stavu a prostředí a nebe kolem autobusu taky odpovídají příběhu. Líbí se mi taky, že obálka druhého dílu pasuje k tomu prvnímu. Ty mračna a sladění barev. Obálka rozhodně zaujme, to se musí uznat.


Flexi

čtvrtek 26. prosince 2013

Knižní řetězovka (6)

Závěrečná část Knižní řetězovky je tu. Tentokrát s menším počtem otázek než obvykle, jelikož už docházejí. Ale nebojte, po Knižní řetězovce rozhodně nezůstane prázdné místo. Přemýšlím o tom, že bych se opět začala věnovat meme. Ještě nad tím trochu zapřemýšlím, ale nejspíš tu budete moci v blízké době očekávat sobotní meme On My Wishlist a nedělní meme Posuď knihu podle obalu....

Ale dost už o plánování a tak dál. De se na otázky :)


***


50. Kniha, která tě naštvala? 
Teď nějak nevím, jestli je to myšleno tak, že mě naštvala proto, že se mi nelíbila a nebo jestli mě naštvalo něco v ději. Každopádně ať už je to tak či onak, vlastně ani nevím, jestli mě nějaká kniha někdy naštvala a pokud jo, nejspíš si to už nepamatuju (trpím totiž velkou sklerózou) :) :D


51. Kniha, která tě rozplakala? 
Když se tak zamyslím, nikdy jsem u žádné knihy nebrečela. Vlastně ani u filmu nebrečím, možní se mi tak trochu zamlží pohled nebo jak to říct, ale že bych vyloženě brečela, to asi ne. Možná mi párkrát ukápla slza u Titaniku, ale jinak ne.


52. Kniha, od které si neměla žádné očekávání, ale nakonec se ti líbila? 
Nejspíš Říše temnot první díl. Od té sem toho moc neočekávala, ale nakonec to nebylo zas až tak špatné čtení. Taková příjemná oddechovka.


53. Kniha, od které si očekávala hodně, ale nakonec se ti vůbec nelíbila? 
V tomhle případě si otázku trochu upravím a místo jedné knihy řeknu sérii, a tou je Inkoustová série. Příběh nebyl špatný, ale něco mi v tom chybělo nebo možná i trochu nesedlo. Každopádně v tomhle případě bych asi výjimečně řekla, že film byl lepší než kniha. Ale je to jen můj názor.


54. Oblíbené čtení na odreagování? 
Něco s poutavým a napínavým příběhem a aby to bylo čtivé. Na odreagování bych si asi ze své knihovničky vybrala svou oblíbenou sérii Křišťály moci. Celou sérii jsem četla několikrát ale ani tak mě nepřestala bavit. Nepatří sice mezi ty nejlepší, ale pro mě je skvělá, jak už jsme několikrát říkala.


Flexi

neděle 22. prosince 2013

Knižní řetězovka (5)

Další slíbená část Knižní řetězovky. Pomalu ale jistě se blížíme ke konci, takže pokud by jste měli nějaké speciální přání na článek, tak se určitě ozvěte, budu jen ráda :)


***

41. Oblíbená filmová adaptace?
Rozhodně klasika Pán prstenů. Toho jsme si oblíbila už jako malá a to jsem ještě ani nevěděla, že nějaká knížka je :D A pak určitě i Harry Potter, na kterém jsem vyrůstala a nemůžu na něj zapomenout. :)


42. Adaptace, která tě totálně zklamala?
Ani po dlouhém přemýšlení mě nic nenapadá. Nejspíš bych nemohla říct, že mě nějaká adaptace zklamala, to rozhodně ne. Ale třeba u prvního dílu Hunger games jsem viděla první film a až pak sem četla knihu a musím říct, že ten rozdíl tam byl docela velký, ale ani tak bych neřekla, že byl film špatný a zklamal mě, takže asi tak.


43. Jak často čteš spoilery?
Snažím se jim vyhýbat jak jen to jde. Hlavně když vím, že určitou knihu budu stoprocentně zanedlouho číst, tak si na spoilery dávám velký pozor. Ale na jiné knihy, které mám sice v plánu přečíst, ale vím že to nebude hned, si ten spoiler třeba i přečtu, protože já jsme člověk, který zapomíná opravdu velkou rychlostí, takže až se mi po pár měsících kniha třeba dostane do ruky, na spoiler si už nepamatuju :D


44. jak často knihu před přečtením prolistuješ?
Vždycky. :D Ano opravdu vždycky si knihu prolistuju, než se do ní pustím. Za prvé neodolám tomu, abych si jí pořádně prohlédla a za druhé... prostě zvyk. Musí se přece mrknout jak to vevnitř vypadá, jak je kniha zpracovaná, jaká má písmena, odstavce, kapitoly, popřípadě design. 


45. Důvod kvůli kterému bys knihu vzdala?
Kdyby mě nebavilo její čtení a nebyla zajímavá. Nebo kdyby to byla neuvěřitelná směs něčeho, co vůbec nedáván smysl. Kniha mě musí zaujmout a nutit obracet stránky, abych věděla co bude dál, jak to dopadne, jaký bude konec. Když tohle kniha nemá, nebaví mě čtení, tudíž knihu odložím a vezmu jinou.


46. Máš ráda knihy uspořádané?
No jak kdy. Já je mám uspořádané jen podle sérií a popřípadě oblíbenosti. Takové ty srdcovky a ty ,top' mám pěkně u sebe. Jen sem nedávno přišla na to, že se mi tahle ,top polička' začíná tak trochu plnit :D


47. Knihy skladuješ, a nebo je posíláš dál?
Skladuju. Jako většina knihomolů strašně moc chci pokoj plný knížek. Abych si kdykoliv mohla vybrat podle toho, na co mám zrovna náladu a začíst se do úžasného příběhu a zapomenout na realitu :)


48. Jsou knihy, kterým se vyhýbáš?
neřekla bych, že se některým knihám vyhýbám, ale možná že jsou některé, které zas až tolik nemusím a nevyhledávám je, protože si myslím, že by mě jejich čtení nebavilo. 


49. Kniha, která tě rozesmála?
Určitě to byl některý s prvních dvou dílů Percyho Jacksona a pak některé díly Hraničářova učně, s nichž nejvíc asi Nositelé dubového listu. :)

Flexi

RECENZE: Nástroje smrti - Město z popela

Název: Město z popela
Série: Nástroje smrti (2.díl)
Autor: Cassandra Clareová
Originální název: Mortal Instruments - City of Ashes
Původní vydání: 2008
Vydání u nás: 2013
Překlad: Eva Maršíková
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 396
Žánr: fantasy, sci-fi, horory, tajemné, napínavé
Anotace: Clary Frayová si toužebně přeje, aby se její život zase vrátil do normálních kolejí. Ale co je vlastně normální, když jste lovec stínů, zabíjíte démony, vaše matka je v kómatu způsobeném kouzlem a vy najednou vidíte vlkodlaky, upíry a víly? Kdyby se Clary obrátila ke světu lovců stínu zády, mohla by trávit víc času se svým nejlepším kamarádem Simonem, ze kterého se postupně stává něco víc než kamarád. Lovci ji však nehodlají nechat odejít - a především ne její nesnesitelný, ačkoli pohledný znovuzrozený bratr Jace. Navíc aby Clary mohla pomoci své matce, musí najít Valentýna, ničemného a nejspíš šíleného lovce stínů, který je zároveň jejím otcem.


První věta:
Ta velkolepá budova tvořená sklem a ocelí vyrůstala z parcely na Front Street jako jiskřící jehla s hrotem zapíchnutým do oblak.


O autorce:
Cassandra Clareová je pseudonym americké spisovatelky Judith Rumeltové, která se narodila v roce 1973 v Íránu. Je autorkou mezinárodně úspěšné série Nástroje smrti a trilogie Infernal Devices (Pekelné nástroje).
Jejích knih se celosvětově prodalo více než 20 milionů výtisků a byly přeloženy do 35 jazyků. V současné době žije v Amherstu ve státě Masschusetts s manželem a třemi kočkami.



Děj...
Clary si přeje žít obyčejný nudný život bez démonů, vlkodlaků, upírů a všeho možného jako před tím, ale moc dobře ví, že to není možné. Je lovec stínů a jejím úkolem je zabíjet démony a sloužit Spolku. Není na tom vůbec nic pozitivního... Mezitím tráví ale dost času se svým nejlepším kamarádem Simenome, který přestává být jen kamarádem. Ovšem na druhou stranu její bratr Jace se k ní nechová zrovna moc hezky. Spíš se chová tak, jak by se nejspíš starší bratr ke své sestře choval a Clary to dost štve, ale objevují se i horší věci, které jsou daleko víc znepokojující... a to záhadná úmrtí dětí Podsvěta. Jace je obviněn ze spolupráce s Valentýnem a všechno jde s kopce.


Dojmy...
Druhý díl Nástrojů smrti mě příjemně překvapil. Většinou je to totiž tak, že první díl je bomba a druhý díl se blíží k propadáku, ale o Městě z popela se rozhodně nedá tvrdit, že by byl nějakým propadákem. Nejprve asi začnu obálku, která je tak jako u prvního dílu (a celé série) prostě úžasná. Není nic, co bych jí mohla vytknout. Barvy jsou hezky sladěny a podle mého názoru se k ději i docela hodí. Nakladatelství odvedlo
opravdu skvělou práci.

Co se samotného děje týče, objevuje se tam takový ten ohraný milostný trojúhelník, který začal už v prvním díle. Ovšem tady je to pojato trochu jinak než obvykle. Takovým milým způsobem, který čtenáře tolik neštve. Chvílemi se Clary nechovala moc pěkně ale na druhou stranu jsem s ní docela soucítila.

Jestli mě někdo v knize dost překvapil, pak to byl Simon. To jak se choval a jak nakonec tak nějak přijal to, čím se stal (nebudu spoilerovat). Na druhou stranu mě celkem štval Jace. Ty jeho nálady a chování ke Clary. A taky byli i chvíle, když jsem si říkala: No ty si ze mě snad dělá srandu? To přece nemůže udělat? A se zatajeným dechem jsem čekala jak to nakonec všechno bude.

Autorce se série zatím dost daří, tedy aspoň s mého pohledu. Je to napínavé, akční, je tam zápletka, která do děje zapadá a má nějaký smysl a pak bum a všechno se vyřeší tak jak by mělo. Žádné skoky sem a pak tam, žádná ukvapená rozhodování. Všechno na sebe hezky navazovalo. Moc se mi líbila scéna na hřbitově. Nebudu říkat co se tam dělo, o co šlo a tak, protože nechci spoilerovat. Ti z Vás co četli nejspíš ví a vy z Vás co ne,... Máte motivaci k tomu, aby jste si knížku přečetli. Jen řeknu, že to byla hodně silná scéna a zaryla se mi do mysli.


Závěr...
Myslím, že nemá cenu znovu opakovat, že to bylo napínavé, čtivé a dobře napsané, protože mi to přijde zbytečné. Takhle kniha má totiž všechno. Poutavou a napínavou zápletku, tajemství, které chcete odhalit a také fascinující příběh jedné dívky, která chce žít normální život. Nechybí i nějaká ta romantika, takže si myslím, že si každý přijde na své. Určitě knihu doporučuji. Ti z Vás, kteří mají rádi tajemno, napětí, akci a dobrodružství, okořeněné špetkou romantiky, rozhodně neprohloupí, když si tuhle knížku přečtou.



HODNOCENÍ: 


U čtení jsem tentokrát nic neposlouchala.


Flexi